Asi něco na tom bude, vždyť v našich médiích se lékaři někdy vyjadřují k tomu, že příznivý vliv na lidský organismus tady skutečně je. Zlepšuje se spalování tuků, roztahují se cévy, zpomaluje se dokonce proces sklerotizace cév. Samozřejmě, že doporučením je malé množství těchto nápojů. Slivovice je tedy jedním z oblíbených destilátů v České republice. Jak probíhá její výroba? Švestka patří mezi ovoce, které má nejvyšší obsah cukrů.
Tady je velkou výhodou, že v případě příznivého počasí, nemusíme spěchat se sklizní švestek, a proto máme možnost co nejvíce využít slunečních dnů pro zvýšení cukernatosti. Další výhodou je, že pokud dojde k přezrání plodů, tak zde oproti jinému ovoci, nedochází k procesu hniloby, ale to jen tehdy, pokud švestky nejsou rozpukané, v tom případě jsou právě náchylné k hnilobám. Toto ovoce může být dokonce pro založení kvasu sklízené až s prvními mrazíky. Tady je navíc ještě další výhoda této sklizně v pozdější době, pěstitel zde má možnost, že snadno oddělí ty zdravé plody od těch, které jsou poškozené, ať už hnilobou nebo červivostí. Zde se jedná ve většině případů o dříve spadlé švestky. I když nám sklizeň v této pozdější době usnadňuje setřásání ovoce, musíme jednat rychle.
Ale před umístěním do kvasících nádob jsou různé postupy. Někteří pěstitelé mačkají švestky pomocí různých mechanismů, aby se co nejvíce cukru objevilo v zakládaném kvasu. Další pěstitelé je vkládají celé a proces narušení slupky a rozmělnění ponechávají na působení samovolném a postupném působení procesu, který probíhá v kvasném prostředí nádoby na kvašení. Tady se říká, že švestky „tečou“. Někdo z dalších pěstitelů odpeckuje posbírané švestky ještě před kvašením, jiný pěstitel je odděluje před destilací. Také je možné, že v kvasu ponecháme buď všechny pecky, nebo jenom jejich část.